17.08.2009Lidské tělo nedokáže relativní vlhkost příliš dobře specifikovat. Výrazně však reaguje na vychýlení z optimálního stavu, tedy na příliš suchý nebo naopak na příliš vlhký vzduch. Koupelny je totiž místo, kde budete mít pravděpodobně největší vlhkost, a tak se problému s větráním nevyhnete. V dnešním článku Vám, proto chceme poradit, jak správně větrat, kdy větrat a hlavně jakými způsoby větrat, aby to bylo nejen zdravé, ale také ekonomické. Sledujte dál náš seriál Koupelny HED radí.
Ideální vlhkost vzduchu v interiéru
Ideální vlhkost vzduchu v interiéru se udává mezi 40 – 60 procenty. Je-li vlhkost vyšší, hrozí napadení naší domácnosti plísní a přemnožení škodlivých mikroorganismů. Citliví jedinci mohou v důsledku zvýšené vlhkosti trpět rýmou, dýchacími problémy a nejrůznějšími alergiemi. Česká legislativa nestanovuje normy pro vnitřní klima, ve stavebních či technických normách (DIN 1946-2 a ČSN 06 0210) je možné najít doporučované hodnoty.
Výměna vzduchu
Nejjednodušším a efektivním způsobem, jak předcházet kondenzaci vodních par, je
větrání. Jsou-li místnosti se zvýšenou koncentrací vlhkosti vybavena okny, budeme místnost pravidelně větrat. Nejlepšího výsledku výměny vzduchu dosáhneme rychlým, ale intenzivním vyvětráním. V závislosti na působení fyzikálních zákonů, dynamického účinku větru a tlakových rozdílů mezi vnitřním a vnějším prostředí, dochází k výměně starého vzduchu za čerstvý. Zejména ve starší zástavbě se dá využívat pasivního větrání. Výměna vzduchu probíhá mezi netěstnostmi v okenních rámech apod. Díky stále intenzivnějšímu zateplování a používání vysoce těsnících eurooken nebo plastových oken tento typ odvětrání ustupuje.
Pokud nemáme možnost větrat v
koupelně okny, jednou z variant je dostat vlhký vzduch za použití
ventilátorů ven, nejčastěji trubkou ve zdi nebo ve stropě. Výkon
ventilátoru závisí na způsobu užívání
koupelny. Nejvíce vlhkosti vzniká při sprchování, kdy se za hodinu dostane do vzduchu asi 2600 gramů vodní páry. Při běžném využívání se doporučuje přístroj o výkonu kolem 60 m3 vzduchu za hodinu.
Ventilátor se může spínat a vypínat vždy při rozsvícení a zhasnutí světla. Větrák může mít i časovač, kdy se po uplynutí stanovené doby sám vypne. Nejdůmyslnější řešení přichází s humidistatem. Tento přístroj měří relativní vlhkost vzduchu, naměří-li vysoké hodnoty, zapne větrání. Po dosažení požadovaného stavu větrání opět ukončí.
Větrání se zpětným získáváním tepla
Způsob větrání, který slouží zároveň jako zdroj tepla, je zajištěn pomocí rekuperačního systému. Znečištěný vzduch, který je odváděn ven z domu, odevzdá naakumulované teplo čerstvému vzduchu, který je přiváděn do místnosti. V horkých dnech funguje princip obráceně, do místnosti přichází ještě chladnější vzduch, než který je momentálně venku.
